Vážení přátelé,
z hloubky celého svého srdce vám všem přeji, atˇ jen to nejlepší vchází do vašich životů v roce 2020. Mějte báječné dny, plné bezpodmínečné lásky, vzájemného pochopení, radosti a čistého přátelství. Nebojte se nových výzev a zkušeností, neb následující rok nám všem přináší 365 zbrusu nových příležitostí začít dělat věci jinak. Protože je to všechno jen a jen na nás samotných, jak se rozhodneme jít dál…
východ slunce nad jezerem
PF 2020
Moc vám všem děkuji za podporu, to že jste, že mé články čtete. Ačkoliv letošek byl na novinky poněkud skoupý díky úžasnému projektu zvaného ”domeček snů”, který jsme si s Vikingem postavili na břehu jezera. Byla, je a stále to ještě bude přelomová zkušenost, co se vřítila do našich životů jako nespoutaný uragán. Vše převrátila naruby, nenechala na kameni kámen, změnila naše životy od základů…to mi věřte! Hodnoty, priority, vztahy…všechno dostálo ohromných změn.
východ slunce nad jezerem
Ale víte, co? Stálo to za to! Všecha dřina, slzy, pot, zranění nejen na těle, ale i na duši..prostě je všechno jinak. Jsme fakt jiní. Bylo to velmi výživné! S každou zkušeností se v nás všech rodí nové Já, co se potřebuje prodrat na světlo boží a jen to čekalo na svou příležitost. V ten správný čas, když už jsme k té zkušenosti konečně uzráli… A to platí pro všechny z nás. Je úplně jedno, co za ”projekt” v životě zrovna prožíváte. Zda je to krásně uhlazené nebo plné bolesti, ale je to naše…
vánoční výhled z kuchyně
Když vám něco nejde či vás to vyčerpává, jak se s tím perete, tak to na chvíli to odložte, propusťte, udělejte si odstup… A později se k tomu vraťte, pokud vám to bude dávat ještě smysl.
Jak je to s blogem dál?
To jsem udělala i já s blogem během stavby. Místo psaní písmenek, která mne vyčerpávala jsem se chopila neuvěřitelného množství nářadí a spolu s tesaři jsem postavila víc než polovinu nové přístavby domečku. Nářadí, o kterých jsem nikdy před tím ani netušila, že existují… Haha, já, která si byl dřív schopna ublížit i pouhým zatlučením hřebíku pro pověšení obrázku, se fakt stala plnohodnotným řemeslníkem. Nestalo se to jen tak samo od sebe, ze dne na den. Ale díky úžasné možnosti pracovat nesmírně zručnými lidmy od fochu. Kdyby mi to někdo řekl před rokem, tak se mu upřímně vysměju.. Jenže čím dál tím, víc se mi v životě vyplácí držet se osvědčeného pravidla ”nikdy neříkej nikdy”.
domeček snů stále v procesu…
Teď mám po 9,5 měsících konečně pár dnů ”klidu” (tedy tento týden nepřišli žádní řemeslníci a dorazí hned po Novém roce), tak usedám k PC a píšu vám tyto řádky. Vrací se mi energie a chuť psát, tvořit, malovat, fotit, cestovat… Takže za sebe mohu přislíbit, že nové články budou, ikdyž množství radši neslibuji, neb jaře propukne další část stavby/rekonstrukce a bude hodně práce okolo domečku, takže časoprostor na psaní se asi opět smrskne. Ale vidíme, co přinese čas…není radno předjímat.
jezero Norrbysjön při východu slunce…tento výhled mám přímo z postele
Mějte báječné dny, přátelé! Budu ráda, pokud se na mé stránky budete stále rádi vracet a nacházet inspiraci pro vaše tvoření v kuchyni.
Pour Féliciter 2020
S láskou Madla.
Ahoj Madli, varešky sú vymenila za vŕtačky ale výsledok je rovnako fascinujúci. Veľa krásnych dní v domčeku v náručí prírody prajem, veľa krásnych zážitkov a silných stretnutí a teším sa, keď ťa budem sledovať ako tvoríš na blogu. Šťastný a plný rok 2020. ❤️
Anetko moc moc děkuji! Výměna nástrojů proběhla vskuku briskně a vcelku úspěšně. Ikdyž popravdě vařečky jsme mezitím nestihla z ruky vůbec pustit. Krmila jsem tu celou bandu haldových chlapů, neb v našem blízkém okolí není jediné místo ke stravování. V té době nebyla ani mikrovlnka, kde by si všici své jídlo POSTUPNĚ ohřáli. Navíc celé by to zdržovalo tempo prací.. Takže jsem ještě dlouho před svítáním vařila a pekla, vozila to na stavbu.. bylo to vskutku pestré a do toho opět znovu naskočím během pár týdnů zpět. Neb stavba pokračuje, jen zrovna teď všichni pauzujeme a dáváme se do kupy, čerpáme energii a inspiraci na další sezonu…
Štastný celý rok 2020 i k vám! A hlavně ať zdravíčko nám všem slouží 🙂
Madla
Milá Madla,
s manželom sme rekonštruovali /väčšinu prác svojpomocne, i keď manžel bol IT a ja stredoškolská učiteľka/ viac než 300 ročnú “ruinu” v Levoči. Po 25 rokoch opráv a krásneho bývania sme zistili, že je pre nás dom priveľký a pustili sme sa do opravy malého staršieho domu pri Slovenskom raji – už s väčšou pomocou odborníkov /vek/. Neľutujem ani 1 deň – aj tu sa nám býva skvele. Nech si užívate váš krásny dom v nádhernom prostredí v zdraví ešte veľa, veľa rokov.
Teším sa na Vaše príspevky, ktoré sú pre mňa úžasnou kulinárskou inšpiráciou.
Veľa šťastia
Dana
Danko velice děkuji za vaše slova plné naděje a podpory. Vážím si jich. Neb občas má člověk tak obrovský tlak, že chuť všechno vzdát je poměrně silná. Na druhou stranu nepatřím jako Lvice k typu lidí, co se tak snadno vzdávají, když kdesi uvnitř cítí, že to má smysl a potenciál.. Naučila jsem se čím dál víc naslouchat svému srdci a intuici. Což pro obyvatele západní “civilizace” nebývá tak snadné, neb jsme velmi rychle zapoměli, jak hluboké moudro uvnitř sebe sama nosíme již od narození. V tomto ohledu máme co dohánět – navrátit se k sobě samým a svému přirozenému moudru…
Váš příběh je krásný, silný a motivující! Jste s manželem úžasní, ušli jste spolu dlouhou a nelehkou cestu, která vás ztmelila dohromady. Takové zkušenosti vám už nikdy nikdo nevezme. Gratuluji vám oběma 🙂
Též nelituji jediné vteřiny, neb stavba domu je pro mne absolutně novou zkušeností a bez nadsázky ji mohu nazvat jednou z těch doposud nejsilnějších… Doslova zkušenost k nezaplacení v mnoha ohledech. Čím těžší cesta, tím hlubší zážitky a nezvratné změny uvnitř našeho já, které nás bez pochyby posouvají v životě mnohem a mnohem dál, než jsme si kdy dokázali představit. Zde pociťuji vděčnost i za každou jizvu, kterou tento projekt ve mně zanechal nejen na povrchu těla.
Pokud to jen trochu půjde, ráda se vrátím k tvorbě blogu co nejdříve. Teď prvně mám týden “volna”, nicméně ještě vybalujeme postupně stěhovací kartony, jak postupně dokupujeme vybavení nábytkem (aby bylo věci kam ukládat se šancí, že je znovu najdeme hahaha).
Příští týden začnou opět docházet řemeslníci na zimní dodělávky. Vařím a peču pro ně 2 x denně (neb tady široko daleko není žádná restaurace či kiosek), zajišťuji všechnu logistiku a zásobování. Nicméně nezřídka kdy si obleču montérky a v mezičase jim pomáhám s pracemi.
No prostě je to tady stále pestré a do monotónnnosti to má vskutku daleko 🙂
Přeji vám hodně zdraví a lásky ke všemu, co tvoříte, Danko.
Ještě jednou díky a zdravím vás oba s manželem.
S láskou Madla.