Zavařovací sezona je v plném proudu i u nás ve Skandinávii. Ceny nakladaček klesly na minimum a na zahrádce mám plno voňavého kopru! Takže není nic víc na snadě, než vám představit náš tradiční rodinný recept na maminčiny křupavé nakládané okurčičky. Dokonale vyvážený poměr sladko-kyselého láku, který je navíc velmi geniální! A proč? Protože lák se připravuje do každé jedné sklenice zvlášť a nemusíte svařovat litry láku, když máte zrovna doma jen pár okurčiček, tak akorát třeba jen do 2 sklenic. V láku není žádný průmyslový konzervant či umělé sladidlo. Jen klasický kvasný ocet, sůl, cukr, koření.

Je to velmi snadný rodinný recept i pro naprosté začátečníky v zavařování, není se čeho obávat. Stačí zkusit jen malý objem 2-3 skleničky a po ochutnání sami uvidíte, zda nakoupíte o pár kilo okurčiček navíc 😎 . Přidáte-li kousek křenu či chili papričky, vyrobíte si navíc jemně pikantní verzi klasických nakladaček. A to stojí za ozkoušení! 😉

Ingredience

• do každé jedné klasické zavařovací sklenice dejte namísto nálevu:
• 3 kuličky celého pepře
• 3 kuličky nového koření
• 1 bobkový list
• 1 zarovnaná lžička kamenné soli (bez jódu)
• 1 zarovnaná polévková lžíce cukru
• 60 ml klasického kvasného octa
• snítku kopru i s květem (klidně i více včetně těch bez květenství)
• list z křenu, vína, černého rybízu, višně, černého čaje (jeden z nich kvůli křupavosti)

jako přídavek k okurkám nakladačkám ještě do každé sklenice můžete vložit:

• na slabá kolečka pokrájenou oloupanou cibuli, mrkev, křen, celou chili papričku, česnekové stroužky, hořčičné, celerové či koriandrové semínko atd.

Postup

Okurky nakladačky namočte do studené vody a pak kartáčkem důkladně očistěte. Následně je opláchněte čistou vodou. Okurky musí být pevné, bez otlaků či promáčknutí. Všechny s náznakem mokvání na povrchu vyřaďte, zkazili by vám velmi rychle celý obsah sklenice nežádoucím kvašením. Ostatní suroviny jako kopr, mrkev apod. musí také být očištěné a opláchnuté (vyjma koření).

Sklenice i s víčky musí být sterilně čisté, aby nedošlo ke nežádoucímu kvašení obsahu během skladování přes zimu. Já sklenice i s víčky nechám očistit v myčce na nejvyšší program, někdo je vyplachuje horkou vodou s jarem a octem… to už je na vás. Víčka musí být dobře těsnící a bez rezu, nejlépe šroubovací (dobře se s nimi manipuluje).

Do každé jedné sklenice natěsno naskládejte okurky, proložte koprem (popř. cibulí atd.). Pak přidejte  všechny suroviny pro nálev (koření, cukr, sůl, ocet) a zalijte zbytek obsahu vodou z vodovodu až téměř po okraj. Nechte nahoře tak max 1-2 cm volného prostoru pod víčkem, ale všechny okurky musí být ponořené. Pěkně těsně na sebe, pokud nebude vycházet prostor na celou okurku, tak jí klidně rozřízněte.

Zavíčkujte, dobře utáhněte a obsah protřepte, aby se cukr se solí rozpustili. Postupujte tak u každé sklenice stejně. Postupem času po ochutnání vzorků si poměr cukru/soli upravíte dle vašich chutí.

Na dno zavařovacího (nebo jiného vhodného) hrnce dejte starou utěrku a ze 2/3 ho naplňte vodou a přiveďte k varu. Pokud hrnec zakryjete poklicí a naplníte ho horkou vodou z vodovodu či rychlovarné konvice, tak celý proces velmi urychlíte.  Já tento krok dělám ještě než začnu čistit okurky, šetřím si tím čas.

Vodu v hrnci mějte v prudkém varu, sporák na plný výkon. Opatrně (v kuchyňských chňapkách nejlépe) vkládejte jednotlivé sklenice s okurkama na dno hrnce s vroucí vodou. Ta utěrka na dně je tam právě proto, aby sklo neťukalo o dno a zabráníte tím nežádoucímu praskání sklenic. Teplotní šokem se sklo stává křehčí než obvykle…

Zavařujte pouhých 5 minut od vložení sklenic do vody při 90°C. Zavařovačky vůbec nemusí být celé ponořené, doopravdy to stačí jen z části. Celou dobu mějte sporák v plném výkonu.

To samé se dá praktikovat se zavařováním v troubě. Do trouby dáte pekáč s vysokým okrajem a z poloviny naplníte vodou. Až budete mít ve vodě 90°C, tak tam opatrně vložte zavařovačky a všechny pak zvrchu přikryjte mokrou utěrkou. Je dobré mít mřížku s pekáčem v nižší dolní třetině trouby, aby jste měli manipulační prostor pod horními topnými tělesy. Doporučuji používat vhodný teploměr do vody. Moje prastará trouba byla nastavená na 180°C, aby voda v pekáči měla 90°C.

Po uplynutí doby na zavařování opatrně v rukavicích jednotlivé sklenice vyndejte z horké vody a postavte je víčkem dolů na utěrku na cca 15 minut. Zajistíte tím vhodný podtlak, víčko se dokonale přisaje k okraji sklenice a tím máte zaručeno, že maminčiny křupavé nakládané okurčičky se vám během zimy nezkazí. Navíc tím i zjistíte, zda sklenice dopravdy dobře těsní..

Po otočení sklenice zpět po chvíli uslyšíte takové typické “plechové” lupnutí /zapraskání víčka a to neklamné znamení, že víčko doopravdy těsní a zavařili jste okurčičky doopravdy správně. Pokud by se náhodou stalo, že víčko těsnit nebude úplně dobře, postavte sklenici víčkem nahoru, nechte vychladnout a dejte do lednice. Zkonzumujte je jako první po pár dnech. V chladu se jim nic nestane a budou podobné jako picklies z předchozího receptu TADY.

První testovací vzorek zkuste ochutnat tak po 4-5 dnech nejdříve, aby maminčiny křupavé nakládané okurčičky stihly vůbec nasáknout vůně a chutě láku. Jinak po vychladnutí zavařené okurky skladujte víčkem nahoru v tmavé a chladnější místnosti. Co se týče doby skladování, tak ta je minimálně rok, ale žádné z maminčiných okurčiček se tak dlouhého skladování v podstatě nikdy nedožily 😀 .

Tím, že se okurčičky zavařují pouhých 5 minut, tak je tím zajištěn vysoký předpoklad k vysokému gurmánskému stupni křupání. Žádné rozblemcané okurky nehrozí! A pokud chcete mít okurčičky doopravdy křupavé i po delší době skladování, tak prostě přidejte do každé sklenice zelený čerstvý list s vysokým obsahem taninů: rybíz, křen, vinná réva, višně či čajové lístky.

Výhodou receptu na maminčiny křupavé nakládané okurčičky je právě jednoduchost přípravy nálevu přímo do každé jednotlivé sklenice. Takže pokud ze skleníku donesete málo okurčiček, tak okorát třeba na jednu či dvě sklenice, tak máte za 15 minut hotovo. Není zde použita žádná chemie ve smyslu průmyslových konzervantů či umělých sladidel.

Původní recepis byl namísto cukru rozepsán na sacharín, tedy umělé sladidlo, které jsem nahradila odpovídajícím množství cukru. Umělé sladidlo mi do domu ale nesmí, neb již dávné roky jsou známé vedlejší účinky takovýchto sladidel. Stačí si přečíst knihu Doba jedová od profesorky Strunecké…. Člověka pak hnedle přejde chuť na nejednu “šmakuládu”…

Jestliže toužíte po další křupavé delikatese, tentokrát kvašené, tak doopravdy doporučím vyzkoušet si extra snadný recept na kvašenou karotku s česnekem. Je to neskutečná lahůdka  a to říkám já, rodilý odpůrce mrkve v jakékoliv podobě! Recept, jak zkvasit karotku naleznete TADY.

S láskou Madla.